ObrázkyKromě národních parků má Chorvatsko ještě řadu přírodních parků. Nejznámějším přírodním parkem Chorvatska je pohoří Biokovo tyčící se nad Makarskou riviérou a Telašćica na severodalmatském ostrově Dugi otok.
Biokovští koně
Biokovští koně
Autor: Karel Hrdina
Přírodní park Biokovo
Model: Canon EOS 5D Mark II
Ohnisková vzdálenost: 70/1 mm
Doba expozice: 1/125 s
Clona: f/14.1
ISO: 200
Datum pořízení: 28. 07. 2012
Přírodní park Biokovo
Tento vápencový horský masiv se tyčí nad hlavní turistickou oblastí známou jako Makarská riviéra. Nejvyšším vrcholem pohoří Biokovo je Sv. Jure (1762 m), z něhož jsou nádherné výhledy na ostrovy Brač a Hvar. Z městečka Makarska vede na vrchol stezka (min. 5 hodin nahoru a 4 hodiny dolů). Cestou můžete navštívit další vrchol – Vošac (1420 m). K jeho zdolání po stezce z Makarské je zapotřebí 3,5 hodiny. Jedna stezka na oba vrcholy vede přes vesnici Makar, druhá přes vesnici Kotišina. Téměř na vrchol Sv. Jure se však můžete dostat i autem. Na svazích Biokova můžete narazit na polodivoké koně. V tomto pohoří i dnes žijí také vlci.
Přírodní park Telašćica
Telašćica leží na ostrově Dugi otok a hraničí s národním parkem Kornati (Severní Dalmácie). Svůj název doslal park podle Telašćického zálivu, který se zařezává hluboko do ostrova Dugi otok. V zálivu se nachází 5 ostrůvků a mnoho menších zátok. Je to oblíbené místo jachtařů. Na jižní straně pobřeží parku najdete skalní útesy, které jsou s výškou 161 m nejvyššími v Chorvatsku. Útesy se táhnou od mysu Mrzlovica na severozápadě ke svahu kopce Veli vrh na jihovýchodě. Největší výšky dosahují v místě zvaném Grpašćak . Na útesech hnízdí sokol stěhovavý (Falco peregrinus) a ostříž jižní (Falco eleonorae). Park Telašćica je bohatý na floru i faunu. Roste zde např. pryžec dřevnatý (Euphorbia dendroides) a několik druhů chrp. V jihozápadní části parku se nachází jezero Mir. Od okolního moře je jezero odděleno jen úzkým pásem ostrovní pevniny, propojeno je však podzemními kanály, takže voda v jezeře je slaná. Díky vypařování vody z jezera je zde voda dokonce slanější než v moři. Jezero je dlouhé 900 a široké 300 m. Jezero je poměrně mělké, jeho hloubka je jen 6 m. V období bury (na podzim) šplouchá voda z moře do jezera. V létě je voda v jezeře o několik stupňů teplejší než v moři, v zimě naopak chladnější. Extrémní podmínky v jezeře živočichům příliš nepřejí – kromě planktonu a řas zde žijí jen mořští plži, škeble, krabi, parmice, mořský okoun a jeden druh úhoře, kterému místní říkají „kajman“ nebo „bižat“ a může vážit až 3 kg.
Přírodní park Kopački Rit
Na východě Chorvatska (severovýchodně od města Osijek), tam, kde řeka Dráva vtéká do Dunaje, najdete oblast mokřadů a močálů, zvanou Kopački Rit. Toto místo je rájem vodního ptactva, žijí zde např. husy, kachny, čápi, kormoráni, několik druhů volavek, ledňáčci, lysky, kolpíci. Nejlepší období pro návštěvu s ohledem na pozorování ptactva je jaro a podzim, ale nezklame ani návštěva v létě. Ze savců zde můžete narazit na jeleny a divočáky. V 90. letech byl park pod kontrolou OSN nebo Srbů a byl uzavřen. Oblast byla zaminována a dlouho pak trvalo, než byly nášlapné miny po válce zlikvidovány. I dnes se však doporučuje pohybovat se jen po vyznačených stezkách. Ubytování poblíž národního parku najdete v okolních vesnicích Kopačevo, Lug nebo Vardarac. Nezapomeňte na účinný repelent proti komárům!
Přírodní park Lonjsko Polje
Tento přírodní park najdete ve Slavonii podél řeky Sávy. Je to jedna z největších oblastí mokřadů a močálů v Evropě. V oblasti najdete také staré dubové lesy. Ty bývají zejména na jaře zatopeny, při jarním tání stoupá hladina Sávy až o 10 m. Jsou zde skvělé příležitosti k pozorování ptactva, zejména čápů, volavek a kolpíků. Zcela unikátní jsou zde mohutní, volně žijící Posávští koně (zvláštní plemeno). Žijí volně a pasou se podél břehů řeky Sávy. Protože jsou vybaveni širokými kopyty, nemají problém se pohybovat po rozbahněných loukách. Jejich majitelé na ně dostávají od chorvatské vlády dotace a dokrmují je. Koně jsou tak na lidi navyklí a nebojí se. Posávští koně jsou ohrožení a státem chránění. V místních vesnicích najdete ještě dnes mnoho původních dřevostaveb, které byly v minulosti běžné v celé střední Evropě. Obytná část a kuchyň byla až v prvním patře, přízemí domu sloužilo jako kůlna nebo stodola. Do patra vede venkovní dřevěné schodiště. Některé vesnice jsou tvořeny jen těmito starými dřevěnými staveními, ale mnoho jich už je opuštěných. Informační centrum parku se nachází ve vesnici Čigoć.
Přírodní park Medvednica
Hornatá oblast přírodního parku Medvednica leží severně od Zagrebu. Pro obyvatele hlavního města je nejbližším místem, kam mohou utéct z města do přírody. Hory Medvednice jsou pokryty bukovými a jedlovými lesy. Najdete zde dobrý systém turistických tras, hluboká údolí, netopýří jeskyni Veternica, zinkové a stříbrné doly Rudnik Zrinski, středověký hrad Medvedgrad a zříceninu Susedgrad (obě stavby ze 13. století). Doly Zrinski dají návštěvníkovi pocítit, jak byla práce horníků z 16. století těžká (začínali zde pracovat ve 12 letech a dožívali se max. věku 30 let!). Veternica je čtvrtá nejdelší chorvatská jeskyně (přes 7100 m chodeb a kanálů) a byly zde nalezeny kostry jeskynních medvědů a dalších velkých savců pleistocénu (jeleni, nosorožci, leopardi, jeskynní lvi). Z doby neolitu pocházejí kosterní nálezy našich předků a z antiky pak předměty denní potřeby (olejové lampy, bronzové přezky) a mince. Od roku 1979 je jeskyně chráněna jako geomorfologická přírodní památka.
Přírodní park Papuk
Horský přírodní park Papuk ve Slavonii nepřesahuje nadmořskou výšku 1000 m. Byly zde vybudovány turistické stezky. Park tak nabízí možnosti lehčí turistiky. Najdete zde listnaté lesy a zurčící potoky s vodopády, bohatou floru i faunu. Geologickou zajímavostí jsou zde skalní sloupy, které vznikly sopečnou činností před miliony let. Můžete se zde také vyšplhat na některou ze tří zřícenin hradů (Ružica, Velički a Kamengrad). Nedaleko ruin hradu Velički se nacházejí i termální prameny a lázně Toplička Glava, v nichž se lze koupat.
Přírodní park Učka
Tento název nosí horský masiv nad Opatijí na poloostrově Istrie. Zvedá se až do výšky 1396 m (vrchol Vojak) a nabízí tak úchvatné výhledy na ostrovy Kvarneru. Je to vhodné místo i k jednodennímu výletu z pobřeží. Až téměř na vrchol Vojak vede asfaltová silnice, ale mnohem lepší způsob, jak tento park objevovat, je pěšky. Stezka na vrchol vede z vesnice Lovran (4 hodiny chůze nahoru) nebo Medveja (5 hodin chůze nahoru). Cestou budete procházet dubovými a bukovými lesy.
Přírodní park Velebit
Horský přírodní park Velebit se rozkládá na více než 100 km od města Senj po Zadar. Jeho rozloha cca 2000 km2 zahrnuje i dva národní parky – Paklenici a Severní Velebit. Nachází se zde přísně chráněná přírodní rezervace Hajdučki Kukovi a botanická zahrada Velebitski Botanički Vrt, která byla založena v roce 1967. Ta je nejodlehlejší botanickou zahradou v Chorvatsku a chrání místní bohatou floru.
Přírodní park Vransko Jezero
V Severní Dalmácii mezi městy Zadar a Šibenik (poblíž městečka Biograd na Moru) leží chorvatské největší přírodní jezero. Typický je pro něj mix sladkovodních a mořských ryb a také ornitologická rezervace (od roku 1983) se vzácnými volavkami červenými (Ardea purpurea). Dalšími druhy ptáků, na které zde můžete narazit, jsou: moták, rybák, kachny, lysky a volavky bílé. Jezero je 14 km dlouhé a 1,5 až 3,5 km široké. Jeho rozloha je přes 30 km2. Je poměrně mělké, jeho hloubka nepřesahuje 4 m. Za mořského přílivu se podzemními puklinami ve vápencovém podloží dostává do jezera slaná voda z moře.
Přírodní park Žumberak-Samoborsko Gorje
Západně od Zagrebu, přes řeku Sávu dále směrem ke Slovinské hranici leží tato oblast, zajímavá především malebnými vesničkami, spojenými štěrkovými cestami. Ve vesnici Medven Draga stojí několik vodních mlýnů. Jakoby se zde zastavil čas. Tuto oblast je vhodné objevovat zejména na kole či pěšky. Odměnou budou pěkné výhledy na okolní kopce a vinice oblasti Plešivica.
Přírodní park Lastovsko otočje
Jedná se o nejnovější chorvatský přírodní park. Tvoří jej souostroví okolo ostrova Lastovo v Jižní Dalmácii. Součástí parku je celkem 44 ostrovů a ostrůvků, z nichž největšími jsou Lastovo a Sušac. Pevninská část parku zaujímá rozlohu 53 km2 a mořská část 143 km2. Nachází se zde také mnoho jeskyní.
