Předpokládá se, že předkové dnešních lemurů obydleli Madagaskar před zhruba 60 miliony let. Protože je zde neohrožovali žádní jiní „neprimátí“ savci, lemuři se úspěšně rozšiřovali a vyvinuli se do nejrůznějších podob a velikostí.
Sifaka Coquerelův
Sifaka Coquerelův
Propithecus coquereli
Coquerel’s Sifaka
Autor: Monika Hrdinová
Lemuří park poblíž Antananariva
Model: Canon EOS 5D
Ohnisková vzdálenost: 400/1 mm
Doba expozice: 1/320 s
Clona: f/6.4
ISO: 800
Datum pořízení: 29. 10. 2011
Původ lemurů
Vzhledem k dlouhé izolaci Madagaskaru by se nabízela odpověď, že se lemuři vyvinuli na ostrově z předků, kteří na něm žili již v době, kdy byl ještě součástí Gondwany. Není tomu ale tak. V době, kdy se Madagaskar zcela osamostatnil jako ostrov před 90 miliony let, vládli světu dinosauři. Na Madagaskaru v té době nežili žádní savci, jen drobní plazi, obojživelníci a hmyz. Jak se tedy dostali lemuři na Madagaskar?
Lemuři na Madagaskar připluli z Afriky
Jako nejpravděpodobnější se jeví teorie, že na ostrov připluli z pevninské Afriky. Jak je ale možné, že přežili plavbu dlouhou přes 500 km? Stalo se tak před zhruba 60 mil. let. V té době bičovaly Afriku od ledna do března silné monzunové deště. Obrovské přívaly vody v řekách podemílaly břehy a odnášely s sebou do moře vše, co jim přišlo do cesty, včetně stromů. V jednom takovém stromě měli své hnízdo předkové dnešních lemurů. Silné mořské proudy před 60 mil. let směřovaly od Afriky na východ (dnes je tomu opačně a tato událost by tedy nemohla nastat). Dlouhou plavbu po moři bez potravy a vody přečkali díky své schopnosti upadnout do spánku podobného stavu, kdy se jim výrazně zpomalil metabolismus. Tuto vlastnost dnes lze pozorovat u příslušníků rodu maki (a u primátů je zcela ojedinělá). Díky rozborům DNA dnešních lemurů se zjistilo, že v doupěti tenkrát nebylo víc než tucet lemurů, z toho jen dvě samice. Byla náhoda, že kmen s těmito lemury přistál právě u břehů Madagaskaru.
Jak vypadal Madagaskar před 60 miliony let?
V době před 60 mil. let ležel Madagaskar jižněji než dnes. Nacházel se v oblasti s vysokým tlakem žhnoucího vzduchu. Téměř vůbec tam nepršelo (dnes takovou oblast najdete na samém jihu Madagaskaru). První lemuři, kteří připluli na ostrov, to tam vůbec neměli jednoduché. Přesto se dokázali na nové prostředí adaptovat a vytvořili jednu čeleď – Daubentoniidae (ksukolové). Madagaskar se postupně posunoval na sever (a posunuje se tímto směrem i nyní), až se před zhruba 40 mil. let dostal do oblasti vlhkých tropů. Toto klima dalo vzniknout deštným lesům, bylo pro rozvoj života mnohem příznivější. Vyvinuly se další čtyři čeledi lemurů (lemurovití denní, lemurovití noční, makiové a indriové).
V té době se na Madagaskar dostali z Afriky také první predátoři (předchůdne dnešní galídie a fosy). A dostali se tam stejným způsobem, jako již dříve před nimi lemuři. Nové klima s sebou přineslo ještě další velkou změnu – období dešťů a období sucha. Během období dešťů docházelo na Madagaskaru k obrovským záplavám. Hladiny řek se prudce a na dlouhou dobu zvedaly a oddělovaly tak od sebe oblasti, na kterých žili lemuři. Jejich izolace vedla ke vzniku nových druhů lemurů, prakticky až do dnešního počtu 100 různých známých druhů.
Proč lemuři nežijí také v Africe?
Dnes v kontinentální Africe najdeme jen vzdálené příbuzné lemurů – komby a outloně. Do rozmanitých druhů, jak se to stalo na Madagaskaru, se nevyvinuli díky obrovské konkurenci ze strany jiných druhů primátů, kteří se na Madagaskar nedostali.
Rozdělení lemurů
Lemuři stejně jako komby (čeleď kombovití - Galagonidae) a outloni (čeleď outloňovití - Lorisidae) patří do podřádu poloopic (Strepsirrhini). Většina poloopic žije na stromech a jejich charakteristickým znakem je protáhlý obličej.
Dnes rozlišujeme na 100 druhů lemurů. Tyto lemury členíme do 5 různých čeledí: lemurovití denní (Lemuridae), lemurovití noční (Lepilemuridae), indriovití (Indriidae), makiovití (Cheirogaleidae) a ksukolové (Daubentoniidae).
- Čeleď indriovití (Indriidae) zahrnuje 19 druhů lemurů ve třech rodech: indri (Indri), avahi (Avahi) a sifaka (Propithecus).
- Čeleď lemurovití denní (Lemuridae) zahrnuje 21 druhů v pěti rodech: Hapalemur, Prolemur, Lemur, Eulemur a Varecia.
- Čeleď lemurovití noční (Lepilemuridae) zahrnuje jeden rod - Lepilemur - v něm 26 druhů.
- Čeleď makiovití (Cheirogaleidae) zahrnuje 30 druhů v pěti rodech: Microcebus, Allocebus, Cheirogaleus, Phaner a Mirza.
- Čeleď ksukolové (Daubentoniidae) zahrnuje jeden rod a v něm dnes jen jediný žijící druh, jímž je ksukol ocasatý neboli aye-aye (Daubentonia madagascariensis).
Ksukol ocasatý (Aye-aye)
Ksukol ocasatý (Aye-aye)
Daubentonia madagascariensis
Aye-aye
Jedná se o největšího nočního a vývojově nejstaršího lemura.
Autor: Karel Hrdina
Zoo Tsimbazaza, Antananarivo
Model: Canon EOS 5D Mark II
Ohnisková vzdálenost: 120/1 mm
Doba expozice: 1/400 s
Clona: f/2.8
ISO: 400
Datum pořízení: 29. 10. 2011
Fotogalerie
Ksukol ocasatý (Aye-aye)
Ksukol ocasatý (Aye-aye)
Daubentonia madagascariensis
Aye-aye
Jedná se o největšího nočního a vývojově nejstaršího lemura.
Autor: Karel Hrdina
Zoo Tsimbazaza, Antananarivo
Model: Canon EOS 5D Mark II
Ohnisková vzdálenost: 120/1 mm
Doba expozice: 1/400 s
Clona: f/2.8
ISO: 400
Datum pořízení: 29. 10. 2011
Nejmenší lemuři jsou z rodu Microcebus - váží jen 30 až 87 g. Největším lemurem je indri ze stejnojmenného rodu. Indri dosahuje váhy až 9,5 kg. Jako jediný lemur nemá Indri dlouhý ocas.
Vyhynulé druhy lemurů
Z fosilních nálezů dnes víme, že od příchodu člověka na Madagaskar před zhruba 2000 lety vyhynulo jeho vlivem celých osm různých rodů lemurů (minimálně 17 druhů)! Všechny tyto vyhynulé druhy lemurů byly větší než ty, které dnes na Madagaskaru můžeme spatřit. Největší z nich (Archeoindris fontoynotii) dosahoval váhy až 200 kg (váha podobná dospělému gorilímu samci).
Příčinami jejich vyhynutí byly stejné okolnosti jako dnes – ztráta přirozeného prostředí v důsledku kácení lesů a lov lemurů pro maso. Jejich příběh je odstrašujícím příkladem toho, jaký osud by mohl čekat doposud žijící druhy lemurů, nebudou-li záchranné programy, které dnes na Madagaskaru probíhají, dostatečně efektivní.