ObrázkyMadagaskar je nejstarší ostrov na Zemi. Před zhruba 167 mil. let byl Madagaskar součástí jednoho pevninského celku zvaného Gondwana. Bylo to období, kdy světu vládli dinosauři. Madagaskar je čtvrtý největší ostrov na světě.
Alej baobabů
Alej baobabů
Adansonia grandidieri
Baobab Alley (Avenue de Baobab)
Autor: Monika Hrdinová
Alej baobabů, okolí Morondavy
Model: Canon EOS 5D
Ohnisková vzdálenost: 24/1 mm
Doba expozice: 1/640 s
Clona: f/6.3
ISO: 200
Datum pořízení: 26. 10. 2012
Na Madagaskaru bylo dodnes objeveno mnoho dinosauřích fosilií. V té době se objevovaly první kvetoucí rostliny a primitivní savci a ptáci si mezi obřími masožravci teprve hledali své místo na zemi. Vlivem pohybů zemské kůry a úrovně hladiny oceánů se Gondwana postupně rozpadala a Madagaskar, spojen s indickým subkontinentem, se vzdaloval od dnešní Afriky. Zcela samostatným ostrovem se Madagaskar stal zhruba před 65 mil. let, tedy v období masového vymření dinosaurů.
Fauna a flora Madagaskaru
Některé rostliny a živočichové, kteří se dnes na Madagaskaru vyskytují, pocházejí z doby, kdy byl ostrov ještě součástí Gondwany (např. kapradiny, cykasy, palmy, leguáni a hroznýši). Zajímavé však je, že většina dnes přítomných živočišných a rostlinných druhů se na ostrov dostala až po jeho odtržení od Gondwany a osamostatnění. Jak se sem dostali? Zatím nejpravděpodobnější se jeví teorie o příletu ptactva a připlutí semen rostlin a živočichů po moři (na kmenech či kusech dřeva). Má se také za to, že některým druhům (např. lemurům a masožravcům) mohl v osídlování ostrova pomoci částečný pevninský most, který se v Mozambickém průlivu vynořil před 40 mil. let. Novému prostředí se příchozí dokonale přizpůsobili a vznikaly nové druhy, které nenajdete nikde jinde na světě.
Celkový počet živočišných a rostlinných druhů dnes žijících na Madagaskaru přesahuje 200 tisíc. Celých 8 samostatných rodů rostlin roste jen na Madagaskaru, stejně tak jako cca 1000 druhů orchidejí, několik tisíc druhů sukulentů, bezpočet druhů hmyzu, minimálně 350 druhů žab a 370 druhů plazů, 5 rodů ptáků a téměř 200 druhů savců – jedná se o endemity, tedy druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě.
Madagaskar - Plazi
Unikátní evoluční historie Madagaskaru je patrná především u plazů – nachází se zde přibližně 365 endemických druhů. Tento počet zároveň představuje 96 % všech plazů žijících na Madagaskaru. Někteří z nich se vyvinuli z předků, kteří obývali Madagaskar ještě v době, kdy byl součástí pradávné Gondwany, a jsou geneticky podobnější druhům, které dnes najdeme v Jižní Americe či Asii, než těm, které známe z Afriky. Příbuznost s druhy vyskytujícími se dnes v Africe pak ukazuje na migrace na Madagaskar v pozdějších dobách.
Chameleon pardálí
Chameleon pardálí
Furcifer pardalis
Panther Chameleon
Autor: Monika Hrdinová
Plazí farma Peyreiras
Model: Canon EOS 5D
Ohnisková vzdálenost: 100/1 mm
Doba expozice: 1/125 s
Clona: f/7
ISO: 320
Datum pořízení: 28. 10. 2011
Chameleoni a gekoni
Madagaskar je domovem přibližně poloviny všech dnes známých druhů chameleonů, včetně nejmenšího a největšího. Díky neuvěřitelné adaptabilitě se rozšířili do nejrůznějších typů prostředí na ostrově, aby využili všechny dostupné niky (mezery). Podobný úspěch se podařil také gekonům. Na Madagaskaru se jich dnes vyskytuje přibližně 100 druhů. Některým se ve snaze stát se neviditelnými podařilo dovést mistrovství kamufláže k naprosté dokonalosti (rod Uroplatus), jiné druhy gekonů hýří barvami a již z dálky je nelze přehlédnout (rod Phelsuma).
Lemuři na Madagaskaru
Lemurům je věnován samostatný článek.
Baobaby
Podivné stromy zvané baobaby jsou dnes symbolem Madagaskaru. Z celkových 8 známých druhů baobabů roste 6 výhradně na Madagaskaru. Jeden druh roste v Austrálii a jeden najdeme kromě Madagaskaru také v Africe. I tak se má za to, že do těchto míst se semena dostala po mořích z Madagaskaru. Jednou z příčin ohromného obvodu kmenů baobabů (až 30 m!) je jejich dokonalé přizpůsobení extrémně suchým podmínkám. Baobaby jsou schopné zachycovat vodu hluboko v zemi a velmi efektivně s ní hospodařit. Jejich pórovité dřevo funguje jako obrovská houba. Jejich stáří se určuje velmi těžce, protože na rozdíl od jiných stromů nevytvářejí letokruhy.
Baobab Adansonia rubrostipa
Baobab Adansonia rubrostipa
Adansonia rubrostipa
Tsimanampetsotsa National Park
Autor: Monika Hrdinová
Národní park Tsimanampetsotsa
Model: Canon EOS 5D
Ohnisková vzdálenost: 24/1 mm
Doba expozice: 1/1250 s
Clona: f/8
ISO: 200
Datum pořízení: 09. 10. 2011
Vyhynulá megafauna Madagaskaru
Z pohledu geologického vývoje se na Madagaskaru ještě nedávno vyskytovala prosperující megafauna. Když se první lidé usídlili na ostrově před zhruba 2000 lety, setkali se v tamních lesích s obrovskými želvami, trpasličími hrochy a lemury velikostí dnešní gorily. Je známo 17 druhů lemurů (dnes již vyhynulých), kteří byli větší než dnes největší žijící lemur (indri). Všechny vyhynuly až vlivem člověka po jeho příjezdu. Snad nejzajímavějším vyhynulým megatvorem je nelétavý pták Aepyornis maximus. S výškou přes 3 m a váhou přes 500 kg byl největším ptákem, který kdy na Zemi žil.
Madagaskar a první lidé
První lidé přijeli na Madagaskar z oblasti dnešní Indonésie / Malajsie, přes jižní Indii a východní Afriku, před zhruba 2000 lety. Vzdálenost 6400 km překonávali na dřevěných lodích (kánoích). Obyvatelstvo se postupně míchalo s lidmi afrického typu.
Všichni dnešní obyvatelé Madagaskaru se nazývají Malgaši, dělí se však do 19 různých kmenů. Indonéský původ je dodnes patrný na jejich jazyce (patří do skupiny jazyků malajsko-polynésijských), ale také na jejich kultuře, zvycích, víře a obřadech.
Kult mrtvých a famadihana
Typický je zde např. kult mrtvých - exhumace těl zemřelých a znovupohřbení. Pro Malgaše je nejdůležitějším okamžikem v životě smrt, kdy podle jejich víry člověk opouští své smrtelné tělo, aby se stal nesmrtelným a silnějším. Dům je jen dočasný příbytek, ale hrobka je věčná. Proto je mnoho malgašských domků mnohem horší kvality než hrobky zemřelých. Pohřební praktiky se mezi různými kmeny liší. Příkladem je rituál famadihana (= „převrácení kostí“) lidí kmenů Merina a Batsileo.
Pochod mrtvých
Pochod mrtvých
Druhý den treku pohořím Bongolava - vesničané přenášeli mrtvé na jejich druhý pohřeb
Autor: Karel Hrdina
Pohoří Bongolava
Model: Canon EOS 5D Mark II
Ohnisková vzdálenost: 40/1 mm
Doba expozice: 1/400 s
Clona: f/11.3
ISO: 200
Datum pořízení: 30. 09. 2011
Tato událost se nese ve veselém duchu. Jedná se shromáždění velkého počtu osob, nejen členů rodiny, ale i ostatních vesničanů. Nechybí zde dobré jídlo ani alkohol. Tančí se a zpívá.
