ObrázkyNárodní park Rwenzori leží v západní Ugandě na hranicích s Demokratickou republikou Kongo. Rozloha národního parku Rwenzori je téměř 1 000 km2, z toho 70 % leží v nadmořské výšce přes 2 500 m. Ve Rwenzori najdete třetí nejvyšší vrchol Afriky.
Obří lobélie
Obří lobélie
Lobelia bequaertii
Giant Rwenzori Lobelia
Třetí den treku
Autor: Monika Hrdinová
Národní park Rwenzori
Model: Canon PowerShot G10
Ohnisková vzdálenost: 21461/1000 mm
Doba expozice: 1/80 s
Clona: f/6.3
ISO: 200
Datum pořízení: 12. 01. 2010
Národní park Rwenzori obklopuje 25 hor vysokých přes 4 500 m, asi 30 ledovců, vodopády, horská jezera a trvalá sněhová pole.
Původ pohoří Rwenzori
Pohoří Rwenzori, které se táhne ze severu na jih v délce 120 km a šířce až 50 km, je neobvyklým útvarem nesopečných prekambrických hornin. Vznikly vytlačením pevninské kry při utváření západní části Velké příkopové propadliny.
Celé pohoří je velmi vlhké, prší zde po většinu dní dokonce i během sušších měsíců. V nadmořské výšce nad 2 500 m mohou mraky přetrvávat nepřetržitě po několik dní. Průměrný objem srážek je 2 500 mm za rok a vrcholí každý rok hned dva krát – v březnu až květnu a v srpnu až prosinci, což způsobují větry a deště ze severovýchodu, takže měsíční srážky mohou dosahovat objemu až 375 mm. Z tohoto pohledu je pohoří životně důležité pro miliony obyvatel - nejen v Ugandě, ale také v Demokratické republice Kongo, Súdánu a Egyptě, neboť vodou zásobuje jezera Albert, Edward, George i řeku Nil. To představuje další důvod, proč byla ochrana parku svěřena UNESCO, Světovému svazu ochránců přírody a Správě parku Rwenzori Mountains. V roce 1991 zde byl založen národní park Rwenzori Mountains.
Vegetační pásma v pohoří Rwenzori
Park rozkládající se ve výšce 1 676 až 5 109 m tvoří pět rozdílných vegetačních pásem podle nadmořské výšky. (1) Do výšky 1 800 m pásmo sloní trávy, (2) od 1 800 m do 2 500 m tropický deštný horský prales, který postupně přechází do (3) pásma bambusů (do 3 000 m). (4) Ve výšce 3 000 m až 3 800 m se nachází zóna obrovitých stromových vřesovců (Erika) - rostliny, které u nás dosahují výšky 20 cm, tvoří stromovou vegetaci a dorůstají až do výšky 20 m a jsou obrostlé mechy a lišejníky. Dále zde roste také obří starček stromového typu (Dendrosenecio). (5) Od 3 800 m pokračuje zóna alpinské vegetace, hojně se zde vyskytují určité druhy lobelek (Lobelia). Některé druhy dosahují hmotnosti až 60 kg. Nad 4 400 m už žádná vegetace neroste, jsou zde jen skály a věčný led.
Druhová rozmanitost Rwenzori
Zeměpisná poloha pohoří Rwenzori podporuje rozvoj afroalpinské flóry - v několika případech se jedná o gigantické vysokohorské rostliny bizarních tvarů, často endemické. Ze seznamu 278 druhů lesních stromů je 81% endemitů východní Afriky a 19% se jich nachází pouze v afroalpinském pásmu.
Pokud jde o faunu, inventarizace druhů v Rwenzori není zdaleka dokončena. Přesto víme, že zde žije nejméně 241 druhů lesních ptáků, z nichž 19 se nevyskytuje nikde jinde na světě. Pohoří dále obývá přes 70 druhů savců (včetně 6 primátů), z nichž 12 je endemických, a 15 druhů motýlů. Někteří z těchto živočichů jsou poddruhy, jejichž výskyt se omezuje jen na oblast Albertova jezera, například gueréza z Rwenzori, daman a levhart. Současným studiem bylo určeno 60 druhů bezobratlých, z toho 25 zcela nově objevených, což jasně ilustruje druhovou rozmanitost tohoto území.
Objevení pohoří Rwenzori Evropany
Přestože už v roce 150 (našeho letopočtu) prohlásil římský zeměpisec Ptolemaios, že pramen Nilu se nachází v srdci Afriky na vrcholu "Měsíčních hor", Evropané objevili mlhou pokryté horské pásmo Rwenzori teprve roku 1889.
Britskou expedici do této oblasti tehdy vedl Henry Morton Stanley (1841 – 1904). Muselo pro ně být úžasným překvapením, když jen pár kilometrů severně od rovníku objevili zasněžené vrcholky hor. Tento horský masiv pojmenoval Stanley příznačně podle místního výrazu Rwenjura, čili Rainmaker (tvůrce deště).
Angličané však měli jiné cíle, a tak zůstalo horské pásmo Rwenzori neprozkoumáno až do roku 1906, kdy expedici zorganizoval italský šlechtic, vévoda z Abruzzi - cestovatel Luigi Savojský (1873 – 1933). Proto se dnes nejvyšší hora v pásmu Rwenzori jmenuje po britském lordu H. M. Stanleym - Mount Stanley, ale nejvyšší vrchol této hory byl pojmenován Margherita po tehdejší italské královně. Měří úctyhodných 5 109 m a je tak třetí nejvyšší horou v Africe.
Konžsko-ugandské války
Od roku 1997 se oblast Rwenzori stala dějištěm střetů mezi armádou a skupinami povstalců. Byla to období válek mezi Ugandou a Demokratickou republikou Kongo, které oficiálně skončily v roce 2002.
Trek pohořím Rwenzori
Jedná se o tzv. Central Circuit Trail, který trvá 7 dní. Trek pohořím Rwenzori je velmi náročný především díky rozbahněnému, věčně vodou nasáklému povrchu. Terén je kopcovitý, je třeba překonat několik horských sedel. Nemá smysl určovat délku jednotlivých tras v kilometrech, ale v hodinách chůze.
Den 1: z výchozí vesnice a turistického centra v Nyakalengija (1 615 m) výstup podél řeky Mubuku k chatě Nyabitaba (2 651 m, délka treku 5 hodin+)
Den 2: překročení řeky Mubuku (2 600 m), cíl - chata John Matte Hut (3 505 m, délka treku 7 hodin+)
Den 3: údolí Bujuku, jezero, pozadí dominuje vrchol Baker (4 843 m), cíl - chata Bujuku Hut – srdce celého masivu (3 962 m, délka treku 6 hodin+)
Den 4: kovový žebřík, překročení sedla Scott Elliot Pass (4 372 m), jezera, cíl - chata Kitandara Hut (4 023 m, délka treku 6 hodin+)
Den 5: překročení sedla Freshfield Pass (4 282 m), řeka, vodopád, cíl - chata Guy Yeoman (3 506 m, délka treku 5 hodin+)
Den 6: cíl - chata Nyabitaba (2 651 m, délka treku 5 hodin+)
Den 7: sestup do vesnice Nyakalengija (1 615 m, délka treku 3 hodiny)
Charakter oblasti nejlépe vyjadřuje nápis na stěně jedné z turistických chat: „Ježíš sem přišel, aby se naučil chodit po vodě. Po pěti dnech to dokáže každý.“
